V dnešní době jsou sociální sítě neodmyslitelnou součástí našeho každodenního života. Sledování a sdílení informací, komunikace s přáteli a známými, ale také s neznámými lidmi z celého světa se staly běžnými aktivitami provozovanými online. Nicméně, jaký je vliv sociálních sítí na formování přátelských vazeb a kolik přátel si vlastně můžeme skutečně udržet? V tomto článku se zamýšlím nad tím, jak množství kontaktů na platformách Facebook a Instagram vypovídá o kvalitě přátelství.
Jednou z častých charakteristik uživatelů sociálních sítí je jejich snaha o získání co nejvyššího počtu online přátel nebo sledujících. Vyšší číslo v kolonce „followers“ naznačuje, že daná osoba v něčem vyniká, a proto stojí za to ji sledovat. Ať už se jedná o baviče, intelektuála, cestovatele, influencera či jiného aktivního uživatele sociálních sítí, tak vysoký počet sledujících či přátel potvrzuje jeho relevantnost a dodává mu kredibilitu. Takto získaná popularita a uměle vygenerovaný respekt může v konečném důsledku pomoci člověku také s pozitivním vnímáním vlastní identity.
Celosvětový průměr v počtu přátel na Facebooku je 338 lidí na jednoho uživatele. Zde je třeba poznamenat, že Facebook rozlišuje profily a stránky (tj. stránky veřejně známých osobností, celebrit, institucí nebo značek), s nimiž „běžní“ uživatelé netvoří přátelství, nýbrž podobně jako na Instagramu, Twitteru nebo TikToku je sledují. Instagram sice také rozlišuje typy účtů, a to na osobní, profesionální nebo tvůrčí, nicméně způsob interakce s danými profily se neliší. V každém případě, ať už se jedná o blízkého člověka či o celebritu, můžeme jej pouze sledovat, možnost přátelství zde není. Vznikají tak velké rozdíly v počtu sledujících mezi odlišnými typy profilů. Z tohoto důvodu průměrný počet sledujících na Instagramu není toliko vypovídající o přátelských vazbách. Pro účel tohoto článku se proto zaměříme pouze na osobní profily, u kterých se odhaduje v průměru 150 followerů na uživatele.
Jedná se však o pravá přátelství?
Psychologové naznávají, že vnímání pojmu „přátelství“ se v digitální době proměnilo, a to především s nástupem Facebooku, který vzájemné kontakty nazývá přáteli. Americká skupina Pew Research Center uvedla výzkum o digitálním životě dospívajících, z kterého vyplývá, že více než polovina teenagerů (57 %) potkala alespoň jednoho nového kamaráda na Internetu, 64 % z nich pak přímo na sociálních sítí. Většina těchto vztahů však zůstává online, jelikož 77 % všech dotázaných se s online přítelem nikdy osobně nesetkalo. Oproti tomu Lenka Šulová z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v rozhovoru pro pořad Věda 24 uvedla, že pravé přátelství není možné vybudovat bez iniciačního fyzického kontaktu.
S kolika přáteli tedy lze udržovat blízký kontakt?
V této souvislosti bylo popsáno tzv. „Dunbarovo číslo“ – koncept, který popisuje maximální počet stabilních sociálních vztahů, které může člověk dlouhodobě mít. Toto číslo je pojmenováno podle antropologa Robina Dunbara a odhaduje se přibližně na 150 osob. Blízký vztah je v tomto kontextu situace, kdy známe daného člověka a víme, jaké má vazby na zbylé osoby v naší sociální skupině. Dunbar ve své knize Grooming, Gossip and the Evolution of Language z roku 1998 popisuje tyto kontakty jako „lidi, se kterými byste si bez ostychu dali drink, kdybyste na ně náhodou narazili v baru“ nebo jako „lidi, které znáte dost dobře na to, abyste je pozdravili při náhodném setkání v letištní hale, aniž byste se cítili trapně.“ Limit 150 lidí je dán částečně kognitivními omezeními a částečně vyčerpatelnou časovou kapacitou pro sociální interakce.
Ovšem, jak bylo zmíněno výše, na Facebooku míváme mnohem větší množství přátel, než kolik je na základě teorie Dunbarova čísla možné. Dalo by se proto zvažovat, zdali se s rozmachem této platformy neproměnil způsob formování mezilidských vztahů. Nicméně podle Dunbara se do prostředí sociálních médií pouze promítají mechanismy z fyzického světa.
Mezi zmíněnými 150 přáteli, totiž vládne hierarchie, ne všichni jsou pro nás stejně významní. Zároveň většina lidí může s jistotou říct, že jim životem prošlo více než 150 osob, avšak ty se obvykle řadí mezi známé, o kterých nejsou schopni vypovědět, zdali mají nějakou, popř. jakou, vazbu na zbylé členy jejich sociální skupiny.
Zajímavé je, že průměrný počet sledujících osobního profilu na Instagramu odpovídá hodnotě Dunbarova čísla. Narozdíl od Facebookových přátelství, nemusí být sledování na Instagramu vzájemné. Uživatel obvykle sleduje pouze účty, které jsou pro něj relevantní a zajímavé, čímž se může významně snížit jejich množství. Tato sledování ale neodpovídají definici blízkých vztahů.
Přátelské vztahy na sociálních sítích jsou proto většinou slabší než vztahy, které si lidé udržují osobně. To je způsobeno tím, že virtuální komunikace nám nedává stejnou míru emocionální podpory a blízkosti, jako osobní setkání. V důsledku toho jsou online vztahy mnohem méně stabilní než ty, které si lidé udržují v reálném životě.
Autor: Adriana Chňoupková
Mediální proroci 