V posledních letech se setkáváme s trendem, kdy si mladší generace stěžuje na fakt, že tělocvik je v dnešní době stále povinným předmětem, který zbytečně kazí vysvědčení jinak vynikajícím studentům. Co se ale stalo posledním trendem je obviňování hodin tělocviku ze špatného vlivu na psychické zdraví žáků a studentů. V lednu tohoto roku vyšel na toto téma článek od redakce Refresher, která se do tématu pustila s dost jasným a radikálním pohledem na věc. Titulek s citací „Přes slzy v očích jsem neviděla. Vstala jsem, došla do cíle a dostala za pět.“ již poukazuje na šílenou náročnost tohoto nesporně nesplnitelného předmětu.
Šikana, body shaming a nesmyslná hodnocení výkonů a mnohé další faktory, které některým lidem dělaly z tělesné výchovy peklo.
Refresher
Ačkoliv je tento pohled na věc podpořen výpověďmi několika bývalých studentek a studentů, zdá se, že je celý problém zbytečně nafouklý do nepatřičných rozměrů. Některé z dětí si stěžují na nároky sportu a svých profesorů nebo třeba bodyshaming. Nároky? Opravdu? Rád bych těmto lidem sdělil, že nároky na splnění tělocviku jsou v dané kategorii daleko nižší, než v ostatních předmětech. Děti se rodí s jistými predispozicemi a talentem na různá odvětví a já sám, jakožto sportovní dítě, jsem dříve procházel tělocvikem levou zadní a byla to pro mě spíš taková zábava. Co pro mě nebyla zábava? Biologie, Fyzika, Matika, Chemie a další vědy, které pro mě byly komplikované a musel jsem jim věnovat daleko větší úsilí. Stěžuje si někdo na ztrapnění při tělocviku kvůli postavě či nedostatečným dovednostem? Sportovní děti stojí u tabule při Fyzice s naprosto stejným pocitem, když si nevědí rady. Na mnoha předmětech jsem čelil takovým situacím dennodenně a zvládl je bez traumatu z českého školství. Možná za to vděčím právě sportu! Sport mě od malička učil zvládat nepříjemné situace, pracovat pod tlakem, zatnout zuby a nepovolit a především snášet prohru a poučit se s ní. Možná bychom neměli ubírat na nárocích tělocviku, který je vnímán jako vedlejší předmět, ale začít ho brát víc seriózně.
Již v antickém Řecku dobře věděli, že je důležitá rovnováha mezi rozvojem duševní a tělesné stránky (Kalokagathia). Ideální jedinec musí mít rozvinuté obě stránky, aby byly jeho dovednosti vyvážené, a proto se i v turnajích vyskytovaly disciplíny jak z odvětví umění, tak ze silových a sportovních disciplín. Jistě, dalo by se argumentovat tím, že v dnešní době není třeba, aby byli jedinci připraveni popadnout kopí a jít bojovat v případě nouze, ani není potřeba lovit, a tak je v naší společnosti síla a fyzická stránka z určité části zanedbatelná. Pravdou však zůstává, že i kdybychom pominuli riziko války, která je i dnes možným scénářem ne tak vzdálené budoucnosti, je fyzický rozvoj tělesné stránky klíčový pro naše zdraví. Pravidelný pohyb, který tělocvik dětem poskytuje, je dle doktorů jednou z nejdůležitějších věcí, která nám pomáhá udržovat imunitu, zdraví a je prevencí závažných chorob. Přijde mi také hodné zmínky to, že pravidelný pohyb pomáhá ke zlepšení figury, která je tak často zmiňovaným problémem tolika studentů, kteří si na náročnost tělocviku stěžují.
Nerad bych, aby mě někdo chápal špatně. Opravdu soucítím s těmi, kteří mají vyloženě fyziologické problémy, které jim neumožňují splňovat nároky tělocviku. Takovým studentům by se samozřejmě měla vytvořit subjektivní pravidla pro splnění předmětu, což ale platí pro všechny předměty do jednoho. Fyziologické problémy však zpravidla nejsou tím, na co si lidé v diskuzích stěžují, a proto bych rád zmínil na závěr ještě jednu věc, která mě na těchto diskuzích zaráží vlastně nejvíc. Lidé s nadáním na vědy či jazyky, kterým tělocvik připadá jako podřadný či nedůležitý předmět, který jim zbytečně kazí vysvědčení si neuvědomují, kolik úsilí stojí některé studenty projít matematikou či chemií, kde se, na rozdíl třeba od TĚLOCVIKU, nebojí dávat špatné známky a nechat i propadnout daleko častěji. Rozdíl mezi tím, kolik přípravy věnují „sporťáci“ přípravě na vědy, aby nedostali špatnou známku, a přípravou „vědátorů“ na tělocvik je nesrovnatelný a možná by se měl řešit dřív, než se začne zvažovat vypuštění tělocviku z povinných předmětů na středních a základních školách.
– Jakub Maršál
Mediální proroci 