Autorka článku: Tereza Zavadilová
Níže popisovaná studie se věnovala sociální zpětné vazbě na seznamovacích aplikacích. A to konkrétně ve spojitosti s lidskou psychikou. Právě zpětná vazba je v této studii naprosto klíčová. Výzkumnici se snažili zjistit, zda počet matchů, neboli vzájemných shod, významně působí na lidskou spokojenost.
Autoři článku The psychological influence of dating app matches: The more matches the merrier?, Marina F Thomas, Alice Binder a Jörg Matthes, působí na katedře komunikace na Vídeňské univerzitě v Rakousku. Všichni zmínění autoři ve svém výzkumném zájmu zohledňují právě psychologické aspekty. Marina F Thomas se ve své disertační práci věnuje stejnému tématu, a sice sociální zpětné vazbě na seznamovacích aplikacích. Autor článku Jörg Matthes se zabývá reklamní a mediální psychologií. Matthes dokonce působil jako hodnotitel vysokých škol a výzkumných programů, pod něhož spadala i Česká republika, Čína, Nizozemsko, Litva a Bulharsko.
Shrnutí výzkumu
Studie výzkumníků Vídeňské univerzity zkoumala 125 vysokoškolských studentek, které používají seznamovací aplikace. Vysokoškolské studentky pocházely ze stejné univerzity, na které působili sami výzkumníci jako akademici. Manipulovala se sociální zpětnou vazbou a základním výzkumným kritériem byla vysoká vs. nízká šance na vzájemnou shodu, přičemž na tomto základě autoři výzkumu zkoumali vlivy na osamělost, strach být single a obtížnost vybrat si partnera z důvodu přehlcení. Výzkumníci se zajímali i o atributy profilů, aby zjistili, které profily poskytují shody a které profily nikoliv.
V předchozích výzkumech bylo zjištěno, že absence odpovědi vyvolává větší frustraci než otevřené odmítnutí, čehož se výzkumníci snažili držet. V jejich výzkumu mohly rovněž nastat podobné scénáře. Participantky mohly dostat pozitivní nebo negativní zpětnou vazbu. Mezi to však patřila i možnost absence odpovědi.
Metodologie
Pro účely výzkumu byla navržena aplikace imitující existující a nejrozšířenější seznamovací aplikaci Tinder. V prvním kroku participantky hodnotily profilové obrázky na seznamovacích aplikacích. Následně byly vyzvány k tomu, aby sdílely profilový obrázek, který by samy použily pro účely seznamovacích aplikací. Po odeslání byly přesměrovány na online experiment. Prvně byly otázky směřovány k demografickým údajům, včetně sexuální orientace a používání seznamovacích aplikací. Následně participantky pracovaly se dvěmi možnostmi zpětné vazby, a to s odmítnutím, jež reprezentoval červený křížek, a s přijetím, což znázorňovalo zelené srdce.
Po tom, co se participantky vyjádřily k tomu, zda chtějí hodnotit mužské nebo ženské profily, se výzkum ubíral k hodnocení profilů, které již hodnotily jejich profilový obrázek. Podmínky aplikace fungovaly na stejném principu, jako zmíněná aplikace Tinder. Vzájemná shoda mohla tedy proběhnout pouze za předpokladu, že se oba profily vzájemně označily zeleným srdíčkem. V poslední fázi výzkumu participantky odpovídaly na otázky týkající se proměnných.
Mezi proměnné se řadí 4 následující oblasti. Osamělost, strach být single, obtíž s výběrem partnera z důvodu přehlcení a role moderátora. Rolí moderátora se v této situaci myslí iniciativa přijímat vícero profilů a aktivně komunikovat s potenciálními partnery.
Výsledky
Výsledky výzkumu byly rozděleny podle kategorie proměnných. Nejvíce však studie reflektovala strach být single a obtíže s výběrem partnera z důvodu přehlcení.
Jak se v této souvislosti může projevovat strach být single?
U žen, které samy přijaly mnoho profilů, vedla nižší šance na shody více k pocitu osamělosti než u žen s vyšší šancí na shody. Také se ukázalo, že vyšší šanci na shodu měly spíše ženy, které byly samy velmi iniciativní a akceptovaly mnoho profilů (tj. role moderátora). Vyšší šance na vzájemnou shodu byla zásadní u žen, které přijaly 7 a více profilů.
Jaký se v této souvislosti může projevovat obtíž s výběrem partnera z důvodu přehlcení?
Ženy, které mají nižší šanci na shody, pociťují menší obtíž s výběrem partnera, ve srovnání se ženami s vysokou vzájemnou shodou. Participantky, které přijaly více profilů, zažívaly větší frustraci z případného výběru partnera, jelikož díky vzájemným shodám pociťovaly větší dezorientaci při vybírání konkrétního potenciálního partnera.
Jaké z toho plynou dopady na psychiku?
V praxi se pocit úlevy a blahobytu nemusí projevovat na základě sbírání shod, neboli matchů. Z několika zjištění dokonce vyplývá, že negativní zpětné vazby (tedy pokud nedojde ke vzájemné shodě), vedou spíše k emoční otupělosti. Navzdory tomu, že strach být single vede k používání seznamovacích aplikací, nezdá se, že by sbírání matchů bezprostředně ovlivňovalo pocit úlevy. Naopak se ukázalo, že pozitivní zpětné vazby vedou k větší tendenci neustálého swipování aplikací. Pocity přehlcení se ve výzkumů objevily z důvodu nadměrného mužského zájmu vůči ženským participantkám.
Závěrem
Součástí článku byli i limity a doporučení pro další výzkumy. Jak už z výzkumu vyplývá, autoři se soustředili pouze na ženy vysokoškolského vzdělání, což je současně limit, ale zároveň i možné doporučení pro následující výzkumy, které se mohou příště zaměřit na muže a zároveň mohou další výzkumy zahrnovat i jinou demografii participantů. Aspekt vzdělání ale autoři nepovažují za zásadní, jelikož pocit někam patřit, někomu se líbit a poslouchat chválu, jsou základní lidskou potřebou bez ohledu na vzdělání. Všichni lidé chtějí být přijímání, ať už svými vrstevníky, nebo svým okolím. To platí i v obecné společenské rovině.
Reference
THOMAS, Marina F, Alice BINDER a Jörg MATTHES. The psychological influence of dating app matches: The more matches the merrier?. New Media & Society [online]. 2023, 1-25 [cit. 2023-04-26]. ISSN 1461-4448. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/epub/10.1177/14614448231161598
Mediální proroci 
Děkuji autorce za shrnutí této studie. Sama jsem se na Tinderu nikdy nepohybovala, je pro mě proto zajímavé si o tom něco přečíst. Výzkum tedy říká, že k úspěšnému “matchy“ vede to, že je uživatelka aktivnější a přijme více profilů (podle textu více než 7), zároveň ji ale tento počet (který může být reálně daleko vyšší) uvrhává do jisté zmatenosti a možná i rozhodovací paralýzy „koho že si to má tedy ze všech vybrat.“
Možná by nebylo na škodu, kdyby aplikace Tinder nabízela formou blogu i výsledky takovýchto výzkumů, aby uživatelé dokázali pochopit, co se jim během používání aplikace děje – taková “vztahová poradna“ (jak jsem řekla, na Tinderu jsem nikdy nebyla, takže je možné, že tam něco takového již existuje). K tématu jsem si přečetla pár článků, a přikládám tento, kde se autorka zamýšlí nad randěním v dnešním světě: https://www.theguardian.com/commentisfree/2023/apr/02/even-if-youre-on-the-apps-it-feels-pretty-hard-to-meet-people-these-days.
To se mi líbíTo se mi líbí
Autorka velmi přehledně vysvětlila záměr vídeňských vědců a kategoricky strukturovala svůj příspěvek. Z jejího podání jsem velmi dobře pochopil, co je záměrem bádání. Svým způsobem mě i výsledky studie mnohdy překvapily. Jde mi především o bod, kdy ženy mají nižší šanci na takzvané „shody“, ale v reálném čase pociťují menší obtíže s výběrem budoucího životního partnera.
V dalších ohledech se závěry studie shodují s mým laickým pohledem na sociální aplikaci Tinder. koncept matchů skutečně nenavozuje pocit úlevy zalíbení se, nicméně může hrát roli v dosažení confidence boost. Přestože aspekt vzdělání nepovažují výzkumníci za zcela určující a připomínají pro každého esenciální pocit někam patřit jako základní lidskou potřebu, bylo by zajímavé jeho skutečnou průkaznost ověřit další navazující studií, kdy by se vědci soustředili na odlišně vzdělanou skupinu obyvatelstva.
V souvislosti s touto studií a příspěvkem předkládám úsměvný článek popisující v mnohem kratší formě vliv vztahových aplikací, například Tinder, na reálný přístup k problematice vztahu a hledání „matching“ partnera. Z příspěvku vyplývá, že vztahové aplikace mají svým zásahem do reality schopnost, která je mimo jiné vědci z Vídeňské univerzity také předložena, a to emoční otupělost. Negativní zkušenosti s reálnou schůzkou vzešlou ze vztahové aplikace vedla autorku článku k celibátu a odmítání nápadníků.
https://www.theguardian.com/commentisfree/2022/aug/27/tinder-is-10-but-after-a-dip-in-the-dating-app-pool-i-am-staying-single?CMP=Share_AndroidApp_Other
Jan Petele
To se mi líbíTo se mi líbí
Autorka článku pěkně shrnuje velmi zajímavý výzkum, za což děkuji. Téma online randění mě dlouhodobě zajímá i s ohledem právě na psychiku, proto celý výzkum považuji za přínosný. Vnímám taktéž limity článku, za prvé je za mě škoda, že výzkum nebere v potaz vzdělání, zároveň pokud to správně chápu, jednalo se pouze o ženy, kterých se výzkum týkal. Zde za mě nastává ten největší problém, a to z toho důvodu, že konkrétně Tinder používá mnohem více mužů než žen, a proto je pro ženy snazší najít si nějaký „match“. Přivádí mě to na myšlenku, zda by se tento výzkum neměl týkat právě spíše mužů než žen, protože věřím, že muži jsou ti, kteří spíše pociťují pocity frustrace na této online seznamce.
Jinak souhlasím s komentáři od kolegů, líbí se mi i nápad, že by Tinder zveřejňoval výsledky podobných studií, i když zde musím uvést i fakt, že Tinder zveřejňuje při „swipování“ různé rady, které vlastně podtrhují i výsledky této studie, např. že čím více lidem dáte „lajk“, tím větší šanci máte na propojení. Stejně tak vám občas nabídne radu i při „chatování“ s vaším „matchem“.
Přidávám také odkaz na článek, který popisuje to, co v komentáři píšu: https://forbes.cz/na-tinderu-je-kazdy-ale-tinder-neni-pro-kazdeho-seznamovaci-appka-slavi-deset-let/
Petra Bilaniuková
To se mi líbíTo se mi líbí
Velmi zajímavý článek o online seznamce/randění, který pochází z rukou několika akademiků z Vídeňské univerzity. Jak je zmíněno kolegyní výše, na Tinderu je mužů více, proto je možné, že frustrací z jejich stran bude více, jelikož mají „větší konkurenci“, tudíž menší šanci na odpověď či interakci. Je proto škoda, že ve výzkumu nebyli dotazováni žádní muži, ať už z tohoto pohledu, ale i z pohledu určité diverzity, přijde mi, že konečný dojem z tohoto výzkumu to zkrátka limituje. Viděl jsem více videí, článků, kdy se muži vyjadřují k tomu, jak byli „ghostnuti“ na Tinderu a proto si myslím, že mužská prezence by tento výzkum udělala ještě zajímavejší. Jinak mi přijde výzkum velmi zajímavý a děkuji za jeho velmi stručné a přehledné shrnutí.
https://www.feri.org/effects-of-dating-apps-on-mens-mental-health/
To se mi líbíTo se mi líbí
Autorka veľmi prehľadne a zrozumiteľne priblížila zaujímavú štúdiu venujúcu sa zoznamovacím aplikáciám. Sama som sa v ich rozhraní nikdy nepohybovala, o to viac ma tento fenomén z pozície nezainteresovaného pozorovateľa čas od času baví sledovať.
Aj na základe skúseností svojho okolia vnímam, že výsledky tejto štúdie môžu celkom hodnoverne kopírovať realitu. Najmä v tom zmysle, že zbieranie množstva „matchov“ síce môže priniesť chvíľkové uspokojenie, avšak z dlhodobejšieho hľadiska spôsobuje skôr frustráciu a dezorientáciu pri výbere “toho pravého” partnera.
Trochu ma prekvapilo, že výskmuníci nepokladali v rámci tejto štúdie vzdelanie za jeden z kľúčových faktorov, práve naopak – povedala by som, že môže hrať vo vnímaní aj spôsobe používania zoznamovacích aplikácií celkom významnú rolu.
Bolo by určite zaujímave realizovať obdobný výskum aj na mužoch, vzhľadom na to, že práve tí tvoria drvivú väčšinu užívateľov zoznamovacích aplikácií, a teda majú “v rybníčku” podstatne skromnejší výber než ženské užívateľky. Podľa čerstvých dát je “match rate” priemerného muža na Tinderi iba 0,6%, narozdiel od podstatne veľkorysejších 10,5 % u žien (https://www.smh.com.au/opinion/why-tinder-makes-us-act-in-genderstereotypical-ways-20170215-gud3we.html). Je teda zrejmé, že ich namiesto ťažkostí s výberom partnerky z dôvodov prehltenia bude trápiť skôr opačný problém – získať aspoň nejaký match.
Veľmi zaujímavé dáta (nielen) o online randení zhrnula vo svojom najnovšom newsletteri trendspotterka Pavlína Louženská, prikladám odkaz na pútavé, miestami až šokujúce čítanie: https://www.pavlinaspeaks.com/blog/incel
To se mi líbíTo se mi líbí
Velmi pěkně shrnutá studie, která se zabývala fungováním online seznamovacích aplikací a jejich možného dopadu na well-being svých uživatelů, v tomto případě konkrétně žen. Během posledních několika let si způsob seznamování a seznamovacího chování prošel velkými změnami díky online seznamovacím aplikacím. Ty už dnes tvoří nedílnou součást „dating“ života společnosti a jednoznačně náleží k trendům 21. století. Stejně jako pro mě bude možná i pro další poměrně šokujícím zjištěním, že počet online seznamovacích stránek a aplikací aktuálně operujících po celém se pohybuje v řádu tisíců. Předchozí studie se zaměřovaly spíše na negativní spojitost mezi nedostatkem „matchů“, pocitem odmítnutí a následným působením na sebevědomí a psychickou pohodu uživatelů. Autoři popisovaného výzkumu se však rozhodli uchopit danou problematiku trochu jinak. Zde rovněž musím souhlasit s komentáři výše ohledně limitace studie v případě zvoleného vzorku.
Seznamovací technologie jsou rychlou a snadnou cestu ke zdánlivě nekonečné galaxii možností a příležitostí. Tím, že nabízí velké množství potenciálních protějšků, mohou měnit randící vzorce a preference svých uživatelů. Ostatně, sám zmiňovaný Tinder si je vědom, že získávání „matchů“ je to, co uživatele v aplikaci udržuje, takže chce množství těchto shod maximalizovat. Metoda „přejetí prstem“ je proto přesně navržená k tomu, aby povzbuzovala uživatele k dalšímu užívání, a tedy zvyšovala pravděpodobnost vzniku nových shod. Pokaždé, když člověk získá „match“, je nadšen možností, kterou tato shoda představuje, a tak v tom pokračuje dál. Vrátíme-li se na chvíli o krok zpět, už v momentě, kdy si uživatel pokládá otázku „swipnout doprava, nebo doleva“, činí nějakou volbu, přičemž mu v tuhle danou chvíli aplikací není umožněno sledovat jiné, třeba již dříve „zvolené“, profily. Není možné se vrátit, ani své rozhodnutí odložit na později. Uživatel je takto motivován jet stále dál, procházet mnoho lidí a účastnit se tažení za ziskem „matchů“, kterých poté může být více, než vůbec dokáže zvládnout. Obzvláště nerozhodný člověk se pak může cítit i v pasti (což ukazuje i vybraná studie). Tinder tedy v podstatě vytváří prostředí, ve kterém se uživatelé musejí rozhodovat, a tím může ovlivňovat jejich chování a psychiku.
To, jak a do jaké míry Tinder svým algoritmem a konceptem v tomto duchu ovlivňuje uživatele, dále rozvádí následující článek: https://uxplanet.org/whats-appening-how-tinder-influences-you-adb0c0e0c917
Nad vlivem algoritmického párování na vztahové vzorce se zamýšlí např. kniha The Equality Machine: Harnessing Digital Technology for a Brighter, More Inclusive Future, výňatek z této publikace je dostupný zde: https://gizmodo.com/tinder-hinge-dating-apps-algorithm-equality-machine-1849745767..
To se mi líbíTo se mi líbí
Děkuji autorce za přehledné a stručné shrnutí výzkumu. Jako největší limit ale považují již výše zmíněný fakt, že se na Tinderu pohybuje mnohem více mužů než žen a ti jsou tedy mnohem více „pod tlakem“ a frustrovaní, že mají velkou konkurenci. Spousty profilů pak na této aplikaci sbírá jen potenciální „lajky“ pro své sociální sítě a neusilují o navázání vztahů. Znám spousty známých, kteří se se svým protějškem poznali právě přes tuto online seznamovací aplikaci. Jistě zde najdou mnozí uplatnění. Na internetu se již nicméně objevují různé spekulace ohledně algoritmů, které Tinder využívá, aby udržel své uživatele. Aplikace prostě a jednoduše ví, jak na nás. Tinder navíc láká na premium účet, který je předražený a v podstatě vám jen umožní, že vidíte kdo vám dal „lajk“ a nemusíte čekat na propojení.
To se mi líbíTo se mi líbí