Pozoruhodnou studii loni v létě zveřejnil světově uznávaný vědecký žurnál Nature. Výzkum provedl tým vědců a vědkyň z několika institucí, včetně Harvardovy univerzity, Stanfordovy univerzity a Newyorské univerzity. Vedoucími projektu byli uznávaný ekonom Raj Chetty, Matthew Jackson, Theresa Kuchler a Johannes Stroebel. Autoři mají rozsáhlé zkušenosti s výzkumem témat souvisejících se sociálními sítěmi, informatikou a ekonomií.
Studie s názvem Social capital I: measurement and associations with economic mobility se zabývá vztahem mezi ekonomickou mobilitou a sociálním kapitálem a výzkum pracoval s možná trochu překvapivými daty – přátelstvími na Facebooku.
Facebook jako mapa ekonomické mobility
Sponzorem výzkumu nebyl nikdo jiný, než člověk, který za existencí nejpoužívanější sociální sítě stojí. Mark Zuckerberg věnoval prostřednictvím nadace Chan-Zuckerberg Initiative, kterou vede spolu se svou manželkou Priscillou Chan, na studii patnáct milionů dolarů.
Studie analyzovala seznamy přátel 72 milionů uživatelů Facebooku. Ti představovali 84 procent americké dospělé populace ve věku pětadvaceti až čtyřiceti čtyř let.
Už z mnoha předešlých sociologických výzkumů přitom vyplývá, že prostředí, ve kterém vyrůstáme, má značné dopady na náš úspěch v dospělosti. Nová studie ale otevřela další cesty, jak bojovat s rostoucí sociální nerovností.
Výzkumný tým z Harvardu došel k řadě zajímavých výsledků. Pokud děti z chudších poměrů vyrůstají v bohatší čtvrti, kde až sedmdesát procent jejich přátel tvoří vrstevníci z bohatých rodin, v dospělosti jejich příjmy vzrostou v průměru o dvacet procent.
Tato „mezitřídní přátelství“, které výzkumníci nazvali ekonomickou provázaností, měla dokonce silnější vliv než kvalita škol, struktura rodiny, dostupnost zaměstnání či rasové složení komunity. V našich budoucích kariérních příležitostech tedy dle studie hrají nejvýznamější roli právě naši kamarádi.
Čím více bohatších kamarádů v dětství máme, tím bohatší jsme v dospělosti my sami.
Avšak s čím dál rozevřenějšími nůžkami sociální nerovnosti tyto příležitosti zanikají. Není tomu tak všude. Míra navazování mezitřídních přátelství mezi Američany s nízkými příjmy se v jednotlivých státech značně liší.
Podle vědců a vědkyň se jedná o dosud nejspolehlivější ukazatel ekonomické mobility v rámci komunit. Hodně zjednodušeně se ale dá říct, že čím více bohatších kamarádů v dětství (a nejen v dětství) máte, tím bohatší budete v dospělosti vy sami.
V socioekonomické rovině jde o přelomový objev. Samotná data, dohromady přes 21 miliard facebookových přátelství, představují v daném oboru velikostí dosud nevídaný dataset.
U každého uživatele Facebooku s nízkými příjmy výzkumníci zjišťovali, kde dotyčný v současnosti žije a kolik má přátel s vysokými příjmy. To umožnilo pochopit, jak ekonomicky propojené jsou jednotlivé čtvrti sídel. Následovalo porovnání s dřívějším výzkumem, využívajícím daňové záznamy k měření toho, jak konkrétní čtvrť zvýšila ekonomické vyhlídky dětí z rodin s příjmy nízkými.
Výzkumníkům se také podařilo propojit uživatele s jejich školou a rodiči na Facebooku. Na základě těchto vazeb své analýzy zopakovali – a opět se dobrali pozoruhodných závěrů.
Nejvíce přátel si mladí lidé z bohatých rodin dle studie najdou na vysoké škole, Američané ze středních tříd své přátelé často potkávají na pracovišti. Lidé a děti z nižších ekonomických tříd si pro změnu nejvíce kamarádů najdou v různých náboženských komunitách nebo – právě tento faktor je pro studii důležitý – ve svém sousedství.
Co si z výzkumu odnést?
Dle výzkumníků by vysoké školy mohly nově příchozím studentům přidělovat skupiny spolubydlících z různých prostředí, místo aby se tak dělo náhodně. Tento způsob spolubydlení už ostatně ve Spojených státech provozuje například Yaleova univerzita.
Výzkum také ukázal, že ekonomická provázanost je spojena s vyššími mírami občanského zapojení, jako je účast ve volbách. To naznačuje, že ekonomicky propojené komunity nejenže více prospívají z ekonomického hlediska, ale také mají silnější občanský život.
Politiky zaměřené na podporu ekonomické integrace různých sociálních skupin by tak mohly vést nejen k lepšímu rozdělování příjmů, ale také k vyšší politické participaci a více zodpovědnější občanské společnosti, jak naznačuje studie.
Posilování mezitřídních sociálních vazeb tak může reálně zlepšit ekonomickou mobilitu a snížit sociální nerovnosti. Například politiky podporující přístup ke kvalitnímu bydlení v různých sociálně-ekonomických prostředích mohou umožnit dětem z chudších rodin navázat vztahy s vrstevníky z rodin movitějších.
Studie však poukazuje na to, že sociální kapitál není jediným faktorem ovlivňujícím ekonomickou mobilitu. Kromě něj hrají významnou roli i faktory jako vzdělání, kvalita škol, struktura rodiny a dostupnost zaměstnání. Nicméně, výsledky naznačují, že sociální kapitál může být klíčovým a také tím nejsilnějším prvkem, který pomáhá lidem překonávat sociálně-ekonomické bariéry a dosahovat větších životních úspěchů.
Studujme sociální sítě!
Závěrem lze dodat, že tento vědecký projekt do značné míry poodhaluje dosud málo využívaný potenciál sociálních médií pro sledování sociálních a ekonomických trendů. V tomto kontextu je však samozřejmě důležité udržet rovnováhu mezi ochranou soukromí uživatelů a využitím dat pro společensky prospěšné účely.
V datasetech, které mají v držení pro zejména komerční účely technologičtí giganti jako je Meta, se tak nejen pro sociální vědce skrývá zlatý důl, jehož zákoutí, které mohou společnosti přinést značné výhody, teprve čekají na prozkoumání.
Mediální proroci 
Nad sociálním kapitálem, se přiznám, přemýšlím ve svém životě postupně víc a víc. A ne jedinkrát se mi osvědčilo, že jeho význam je mnohdy mnohem důležitější, než oplývat kapitálem ekonomickým. Ať již šlo o sehnání bytu díky Instagramového stories, které mi přeposlala kamarádka či prodej lístků na koncert, které jsem nabídla svým „followers“ na mém Instagramu. Zároveň jsem jednou narazila na práci na sociálních sítích, kterou sdílela má kamarádka a do které jsem se poté dostala. Nicméně, k trochu hlubšímu rozboru tématu.
Sociální kapitál je určitě klíčovým pojmem pro pochopení fungování společnosti a vzestup platforem sociálních médií, jako je Facebook, měl nepochybně zásadní dopad na způsob, jakým budujeme sociální vazby. Nicméně zatímco Facebook zvýšil množství sociálních vazeb, které máme, je otázkou, zda zlepšil kvalitu našeho sociálního kapitálu. Na jedné straně Facebook usnadnil lidem udržovat vztahy s přáteli a členy rodiny, kteří žijí daleko nebo s nimiž by jinak ztratili kontakt. Zároveň lidem poskytl platformu pro navazování nových kontaktů s lidmi, kteří sdílejí jejich zájmy a hodnoty. Na druhou stranu byly algoritmy Facebooku navrženy tak, aby upřednostňovaly angažovanost před přesností, a vytvořily komnaty ozvěny, kde jsou uživatelé vystaveni pouze obsahu, který posiluje jejich stávající přesvědčení a případné předsudky. To může vést k vytváření „kmenů“, které jsou nepřátelské vůči lidem s odlišnými názory, a ve skutečnosti může snížit rozmanitost našich sociálních sítí.
Zároveň nevím, jak se postavit k monetizaci a tím pádem zneužívání uživatelských dat. Souhrnně lze říci, že ačkoli má Facebook potenciál posílit sociální kapitál, je třeba jej používat opatrně a uživatelé si musí být vědomi možných negativních stránek.
To se mi líbíTo se mi líbí
O roli Facebooku na sociální vazby článek není. Sociální síť výzkumníkům posloužila pouze svými daty při měření ekonomické mobility a její závislosti na sociálním kapitálu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Díky za podnětný článek a dobře srozumitelné shrnutí výzkumu. První, co mě však napadlo, byla ochrana dat uživatelů, která byla již v minulosti předchůdcem společnosti Meta zneužita – vyvstává tedy otázka etiky tohoto výzkumu, která by dle mého názoru mohla být v článku více osvětlena a uvedena na pravou míru. Dále vidím strukturální problém v tom, jak většina Američanů přistupuje k čemukoliv, co by jen zavánělo socialismem či sociální, nedej bože socialistickou politikou. K tomu se vyjadřuje jeden americký autor (Seymour M. Lipset, American Exceptionalism: A Double-Edged Sword, 1997), který polemizuje právě nad tím, proč se v USA nemohl socialismus nikdy rozvinout do takové míry, jako tomu bylo v Evropě. Kniha už však není nejnovější, a je třeba ji brát s rezervou – je ale určitě užitečným průvodcem po některých příčinách amerického smyslu pro výjimečnost, který se podle mě stále drží, a který by mohl být překážkou ve stmelování se s nižšími třídami, které jsou často z velké části složené z menšinového obyvatelstva. Právě s etnickými menšinami by pak mohla mít většinová, bílá střední nebo vyšší třída problém se více sblížit, i protože si myslím, že nejvíce se etnika mísí ve společenském (a potažmo i ekonomickém) žebříčku spíše právě horizontálně kvůli problémům, které mají společné, než aby k tomu docházelo přirozenou cestou i vertikálně. Ale jak autor článku píše, snahy institucí o toto vertikálně orientované propojování mi přijdou slibné – ale nakonec je to jen na jednotlivcích, zda budou schopni se s ostatními spřátelit.
To se mi líbíTo se mi líbí
Zajímavý článek! Jen je těžké někdy posoudit, jak moc je to „přelomový“ objev.
To se mi líbíTo se mi líbí