V dnešní době jsou sociální sítě plné fotografií krásných spokojených lidí, kteří žijí naplněný život. Ačkoliv jsou tyto příspěvky často daleko od reality, může mít tato prezentace, aniž bychom si toho byli vědomi, negativní vliv na naše sebehodnocení. Porovnávání vzhledu s fotografiemi ze sociálních sítích je v oproti tradičním médií velmi častým a stále rostoucím jevem (Rodgers et al., 2015).
Představení článku a autorů
Článek s názvem „The indirect effects of Instagram images on women’s self-esteem: The moderating roles of BMI and perceived weight“ přináší zajímavé poznatky o tom, jaký vliv mají fotografie sdílené na platformě Instagram na sebevědomí žen a jakou roli v těchto účincích médií hrají biopsychologické rozdíly – BMI a vnímaná hmotnost žen.
Autorkami článku jsou akademičky z Oregonské university Karikarn Chansiri a Thipkanok Wongphothiphan. Společně se věnují zkoumání sociálních sítí a jejich dopadu na vnímání vlastního těla. Autorky zastávají názor, že navzdory snahám o podporu pozitivního vnímání těla na sociálních médiích, mohou idealizované příspěvky negativně ovlivnit mladé ženy, které se snaží vyhovět určitým kulturním standardům.
Ačkoliv dle nich ve společnosti panuje shoda na tom, že sledování perfektních fotografií na sociálních sítích může mít negativní dopady na sebevědomí žen, výzkumy o této problematice chybí. Výzkumnice proto chtějí analyzovat vliv určitých příspěvků a zároveň si kladou za cíl zjistit, jaké skupiny žen jsou nejvíce zranitelné.
Autorky se ve své studii zaměřily na příspěvky na Instagramu s populárními hashtagy #fitspiration a #thinspiration. Druhý hashtag se na Instagramu objevoval u fotografií velmi hubených žen. Fotografie nabádaly k nezdravému hubnutí, a tak bylo nakonec používání tohoto hashtagu na sociálních sítích zakázáno. Nicméně jiné jeho podoby omezeny nejsou a stále se využívají. Hashtag „fitspiration“ je novější trend a fotografie, u kterých se vyskytuje, dle analýzy propagují pouze hubené, vyrýsované postavy s nízkým procentem tělesného tuku. Podporují nadměrné cvičení a přísné omezení stravování. Tyto hashtagy byly pro studii vybrány z toho důvodu, že jejich obsah, představuje nerealisticky dokonalé typy těla, které pravděpodobně prošly procesy úprav a filtrování, což jsou jedinečné vlastnosti sociálních médií.
Pro analýzu byly stanoveny tři hypotézy a hlavní výzkumná otázka (z důvodu možnosti zkreslení významu textu při překladu, uvedu výzkumnou otázku v původním znění):
- Hypotéza 1 (H1) : Prohlížení idealizovaných obrázků na Instagramu, zejména #fitspiration, vede u mladých žen k nižšímu sebevědomí ve srovnání s prohlížením kontrolních obrázků.
- Hypotéza 2 (H2) : Prohlížení idealizovaných obrázků Instagramu, #fitspiration, vede k vyššímu srovnání vzhledu ve srovnání s prohlížením kontrolních obrázků.
- Hypotéza 3 (H3) : Prohlížení obrázků #fitspiration a #thinspiration vede kvůli vyššímu srovnání vzhledu k nižšímu sebevědomí ve srovnání s prohlížením kontrolních obrázků.
Research Question 1 (RQ1): Do viewing idealized Instagram images, BMI, and perceived weight interact in predicting appearance comparison and self-esteem in H3?
Na základě hypotéz a výzkumné otázky vytvořily autorky pro výzkum koncepční a statistický model:
Metodologie
Studie byla provedena na 221 ženách ve věku 18–32 let, které byly náhodně přiřazeny do jedné ze tří skupin. První skupina si prohlížela 10 tzv. „fitspiration“ fotografií, druhá skupina 10 tzv. „thinspiration“ fotografií a třetí skupina 10 fotografií z cestování (kontrolní skupina). Fotografie byly zobrazovány jedna po druhé a respondenti měli následně hodnotit své sebevědomí.
Aby mohly autorky vyhodnocovat vliv vybraných fotografií, změřily vybraným ženám jejich BMI (index tělesné hmotnosti – jakožto objektivní hodnota pro měření hmotnosti člověka) a současně byla ženám položena otázka, „Jak vnímáte svou tělesnou hmotnost?“. Možnosti reakce zahrnovaly: podváhu, zdravou váhu a nadváhu. Asi 74,1 % účastníků uvedlo zdravé vnímání hmotnosti, zatímco 25,9 % vykazovalo vnímání nadváhy. Z 221 účastníků pouze 10 uvedlo vnímanou podváhu. Přibližně 98,6 % účastníků strávilo na Instagramu 30–60 minut denně a u 12,7 % byla diagnostikována porucha příjmu potravy.
Výsledky studie
Výsledky studie ukazují, že prohlížení „fitspiration“ a „thinspiration“ fotografií na Instagramu, může mít negativní vliv na sebehodnocení u žen v důsledku srovnávání se. Nepřímé účinky se vyskytly u tří skupin žen: (a) ženy se zdravou hmotností se zdravým vnímáním hmotnosti; b) ženy se zdravou váhou a vnímají nadváhu; a (c) ženy s nadváhou se zdravým vnímáním hmotnosti. U žen s nadváhou s vnímáním nadváhy nebyly zjištěny významné nepřímé účinky. Autorky také zkoumaly vliv vnímané váhy na sebevědomí a zjistily, že ženy s vyšší vnímanou váhou měly větší pravděpodobnost negativního sebehodnocení. Výzkum tedy ukázal, že idealizované fotografie ovlivňují ženy rozdílně podle jejich BMI a vnímané hmotnosti.
Zajímavým výsledkem studie také bylo, že se sebevědomí žen se zdravou hmotností a vnímanou nadváhou nebo vnímanou zdravou hmotností po zhlédnutí obrázků „fitspiration“ významně nelišilo a bylo dokonce vyšší než u žen s nadváhou a vnímanou zdravou hmotností. Na základě tohoto zjištění lze dle autorek konstatovat, že zdravé hodnoty BMI by mohly být ochranným faktorem proti nepříznivým účinkům těchto nerealistických fotografií na sebevědomí mladých žen.
Vlastní zhodnocení
Celkově lze říci, že tento článek přináší důležité poznatky o vlivu sociálních sítí na sebehodnocení žen a potvrzuje důležitost individuálních faktorů, jako je objektivně měřená tělesná hmotnost a subjektivně vnímaná váha, při studiu tohoto vlivu. Je důležité brát v potaz tyto faktory při navrhování preventivních opatření, aby se minimalizovaly negativní dopady sociálních sítí na sebehodnocení a psychické zdraví.
Společnost by se měla snažit o ukazování různých typů těl a podporu se zdravého vnímání vlastního těla bez nutnosti přizpůsobovat se kulturním standardům. Mělo by být také vytvořeno více prostoru pro diskusi o tělesném vnímání a sociálních sítích, zejména v rámci školních programů a vzdělávacích kampaní.
Zdroje: Chansiri, K., & Wongphothiphan, T. (2021). The indirect effects of Instagram images on women’s self-esteem: The moderating roles of BMI and perceived weight. New Media & Society, 0(0). https://doi.org/10.1177/14614448211029975
Rodgers RF, McLean SA, Paxton SJ (2015) Longitudinal relationships among internalization of the media ideal, peer social comparison, and body dissatisfaction: implications for the tripartite influence model. Developmental Psychology 51: 706–713. https://psycnet.apa.org/doiLanding?doi=10.1037%2Fdev0000013
Autor článku: Lucie Dvořáková
Mediální proroci 
Autorka se zaměřila na často probírané téma, které se týká ovlivňování sebevědomí žen díky sociálním sítím. Často ženy na sociálních sítích, hlavně na Instagramu, sledují další ženy (influencerky), jež berou za svůj vzor či ideál krásy. Mnohdy je možné u těchto influencerek vidět, obraz dokonalého života, který obnáší i perfektní vzhled a postavu, s čímž se uživatelky následně srovnávají. Velkou roli v tomto hrají slavné Kardashianky, které jsou momentálně považovány za jakýsi ideál krásy a hybatelky nových trendů.
Napomáhají tomu rovněž populární lifestylové trendy jako například „That girl“, která pravidelně vstává v 6 hodin ráno, medituje, pije smoothies, píše si deník a v neposlední řadě se zdravě stravuje a chodí každý den do posilovny.
Ženy by se i přes všechny tyto trendy měly naučit samy sebe přijmout, takové, jaké jsou a s tím i svoji váhu a vzhled, protože krása je v rozmanitosti.
Petra Čiklová
To se mi líbíTo se mi líbí
Článek se zabývá velmi aktuálním tématem, který je v dnešní době všudypřítomných sociálních sítí nutné řešit. Ženy tvoří velmi zranitelnou skupinu, kterou příspěvky na sociálních sítích ve velké míře ovlivňují. Sledování „dokonalých“ influencerek totiž vede k pocitům méněcennosti či ke zpochybňování svojí vlastní krásy.
Souhlasím s autorkou, že by se o tomto tématu mělo ve společnosti daleko více mluvit, a to i s dětmi. Otevírat toto téma s dětmi, například v prostředí školy nebo v rámci rodin, je velmi důležité. Děti totiž rovněž tvoří zranitelnou skupinu, kterou příspěvky, které na sociálních sítích sledují velmi ovlivňují. Problém s vnímáním vlastního těla u dětí může navíc vést také k různým formám kyberšikany, jako například k body shamingu (zostuzování ostatních kvůli jejich vzhledu). Tomuto tématu se věnuje například výzkum Děti a kult krásy v online světe: https://www.e-bezpeci.cz/index.php/pohledem-vedy/2658-deti-a-kult-krasy-v-online-svete-vyzkum. Podle výsledků tohoto výzkumu je se svým obličejem vlivem sociálních sítí spokojeno pouze každé druhé dítě.
Tereza Šolcová
To se mi líbíTo se mi líbí
Autorce moc děkuji za oživení tématu, které je v kontextu dnešní doby jistě aktuální. Jakožto členka ženského pokolení vím, jak zničující mohou mít sociální sítě dopad na sebevědomí. Vyretušovaná těla a obličeje, krásné oblečení, drahé dovolené… z mé zkušenosti je třeba nezapomínat na to, že je vše pouhou iluzí. Málo lidí dá na Instagram fotku v teplácích s mastnými vlasy… zkrátka realitu, protože ta mnohdy není atraktivní. Na druhou stranu Instagram je dobrovolnou záležitostí a to, jak bude feed vypadat, ovliňujeme my samy/i tím, koho sledujeme. Proto pokud víme, že nám dokonalé fotky jiných lidí nesvědčí, vypněme instagram nebo si ho postavme trochu jinak. Já sama již mám Instagram většinou jen k inspiraci na vaření či sleduji lidi, kteří svět vidí podobně jako já a mé kamarády. Proto nebrečme nad tím, co si vlastně způsobujeme my samy/i (i když i mně trvalo, než jsem se k takovému postoji dopracovala). Zároveň si myslím, že sociální sítě mohou mít nepřiznívý dopad také na sebevědomí mužů, kteří se kolikrát perou s ideálem svalnatého a finančně zajištěného alfasamce. Proto by bylo zajímavé výzkum pojmout rovněž z druhé strany.
73858681
To se mi líbíTo se mi líbí
Článek se zabývá velice aktuálním tématem, které se, byť pasivně, v dnešní době dotklo takřka každého. Dokonalý instagramový život influencerek často vzbuzuje znepokojující pocity u jejich sledujících, kteří denně na jejich profilech vídají příspěvky z jejich „luxusního“ života. Takové příspěvky pak střídají fotografie dokonalých postav a křivek – dlouhé hubené nohy, ploché břicho s tzv. „six-packem“ a dokonalý dekolt. Dnešní možnosti úprav už došly do takového bodu, že je téměř nemožné rozeznat, zdali se jedná o skutečnost, nebo zdali za „dokonalostí“ stojí různé filtry či fotoshopy. Všechny tyto skutečnosti pak samozřejmě mohou vést k psychickým problémům a pocitům méněcennosti. Obrovský problém pak nastává zejména u dospívajících, kteří zkrátka věří tomu, co na sociálních sítích vidí.
58162147
To se mi líbíTo se mi líbí
Autorka príspevku si vybrala veľmi aktuálnu tému sebavedomia žien a sociálnych sietí. Výsledky výzkumu ukázali na fakt, že fotografie pod hashtagmy „fitspiration“ a následne zakázaným hashtagom „thinspiration“ môžu na ženskú psychiku pôsobiť negatívnym vplyvom. S tým sa asi môže stotožniť každá z nás. Našťastie, a z čoho mám osobne veľkú radosť, je narastajúci počet “real” fotiek na sociálnych sieťach čoraz viac obľúbený.
Čo mi ale na výzkume prišlo zaujímavé, je časť venovaná metodológii. Autorky totiž pri nábore zmerali každej žene BMI, aby ich mohli podľa tohto číselného faktu rozdeliť do jednotlivých skupín. Zaujímalo by ma, či mal tento fakt nejaký priamy efekt na výsledky, ktoré následne súviseli s hodnotením štíhlych a dokonalých postáv. Je totiž možné, že sa ženy zaradené do skupiny s nadváhou mohli cítiť predloženými obrázkami urazené.
To se mi líbíTo se mi líbí
Autorka otevřela velmi aktuální a problematické téma, které sociální sítě a jejich užívání, jak ho známe v dnešní době, s sebou (bohužel) přináší. Studie, jako je tato, jsou dle mého názoru velmi důležité, protože ačkoli o problému tak nějak víme a tak nějak se nás většiny někdy dotklo (a je to logické a naprosto přirozené, princip mimesis, tedy jakési nutnosti a potřeby člověka napodobovat někoho jiného, znalo již antické Řecko), je nutné o něm hovořit na základě fakt. Velmi mě zaujalo to, že studia se mimo jiné opírala i o skutečnou hodnotu BMI dotazovaných žen. Dosud jsem si myslela, že problematika negativního vlivu sociálních médií na vnímání sebe sama se týká pouze mladých žen či dívek, avšak horní věková hranice oslovených respondentek 32 let mě trochu překvapila. Dokazuje to dle mého názoru to, že negativní vliv sociálních sítí na fyzické, ale i duševní zdraví, nemusí nutně souviset jen s velmi mladým věkem, ale jedná se o problematiku mnohem hlubší a bohužel – v této době – ve společnosti i mnohem více zakořeněnou. Autorce moc děkuji za reflexi takto závažného tématu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Napřed bych ráda poděkovala za tento článek odkazující na aktuální téma. Nabízí totiž zajímavé poznatky o vlivu sociálních sítí na sebehodnocení žen. Jde o téma, které se sice řeší už dlouhou dobu, ale myslím, že je potřeba ho stále dál rozebírat, více a více do hloubky a snažit se být trošku víc reální a méně dokonalí na sociálních sítích. Naštěstí můžu říct, že v poslední době si všímám velkého pokroku, a možná je to algoritmem, ale více a více mi vybíhají “Real” fotky a videa, o dost více než ty vyumělkované. Za to jsem dost ráda, protože sama jsem měla období, kdy jsem se neustále musela porovnávat s ostatními na sociálních sítích a nebylo to nic příjemného. S čím dál větším ústupem “dokonalosti” musím říct, že jsem na sociálních sítích mnohem spokojenější.
To se mi líbíTo se mi líbí