Žijeme v době internetu. Jakýkoliv uživatel může vytvářet či šířit informace. Část našeho života máme v různých cloudech, mobilech nebo počítačích. „Být připojen“ se stalo běžnou součástí našeho života. Tradiční forma komunikace je nahrazena okamžitě dostupnými a neregulovanými informacemi. Společnost se také stává na neomédiích závislá. Vznikají také nové hrozby pro stát. Informace se totiž snadno šíří a tím zastávají silnou roli ve společnosti. Na internetu chybí kolektivní regulativ. Často tak jsme svědky bizarního až zločinného obsahu. Dezinformace mají vysoký mobilizační potenciál. Problémem současné doby není nedostatek informací, ale jejich nadbytek. V informacích se prostě a jednoduše nevyznáme. Informačních zdrojů je velké množství a z toho vyplývá více různých informací.
Článek s názvem „Learn the Facts about COVID-19“: Analyzing the Use of Warning Labels on TikTok Videos poukazuje na fakt, že během pandemie COVID 19 měly dezinformace související se zdravím a škodlivý obsah sdílený online významný nepříznivý dopad na společnost. Ve snaze zmírnit tento nepříznivý účinek používaly sociální sítě, jako je Facebook, Twitter a TikTok, mírné zásahy „publikování“(tj. varovné štítky) u potenciálně škodlivých příspěvků. Cílem těchto zásahů je informovat uživatele o obsahu příspěvku bez jeho odstranění a zároveň zachovat svobodu projevu.
Tato práce analyzuje použití varovných štítků na TikTok se zaměřením na videa COVID-19. Nejprve vytvořila sadu 26 hashtagů souvisejících s COVID-19 a poté shromáždila 41 tisíc videí, která tyto hashtagy obsahují v popisu. Za druhé, provedla kvantitativní analýzu celého souboru dat, aby pochopili čtenáři použití varovných štítků na TikTok. Poté provedla hloubkovou kvalitativní studii pomocí tematické analýzy 222 videí souvisejících s COVID-19, abychom posoudili obsah a vztah mezi obsahem a varovnými štítky.
Analýza ukazuje, že TikTok široce používá u videí TikTok varovné štítky, pravděpodobně na základě hashtagů obsažených v popisu (např. 99 % videí, která obsahují #coronavirus, má varovné štítky). Více znepokojivé je přidání varovných štítků COVID-19 k videím, jejichž skutečný obsah s COVID-19 nesouvisí (23 % případů ve vzorku 143 anglických videí nesouvisejících s COVID-19). Kvalitativní analýza vzorku 222 videí ukazuje, že 7,7 % videí sdílí dezinformační/škodlivý obsah a neobsahuje varovné štítky, 37,3 % sdílí neškodné informace a obsahuje varovné štítky a že 35 % videí sdílí dezinformační/škodlivý obsah. (a vyžaduje výstražný štítek).
Videa vytvořená pro zábavu sdílí velké množství dezinformací. Kvalitativní analýza ukazuje, že videa vytvořená pro zábavu mohou být dezinformativní a měla by být označena varovnými štítky. Toto zjištění dále posiluje předchozí práci na Twitteru, která zjistila, že rasismus a nenávistné projevy lze šířit pomocí humoru, sarkasmu a ironie. Používání zábavných videí k šíření škodlivého obsahu je znepokojivým trendem a pravděpodobně naznačuje, že se „bavíme k smrti“ používáním platforem jako TikTok. Celkově toto zjištění zdůrazňuje potřebu zvýšit povědomí koncových uživatelů o tom, že zábavní a komediální videa mohou sdílet škodlivý obsah nebo dezinformace.
Způsobem, jak toho dosáhnout, mohou být přesnější, podrobnější a varovnější štítky, jejichž cílem je informovat koncové uživatele o vtipné povaze videa a o tom, že některé informace sdílené ve videu mohou být škodlivé nebo dezinformativní (např. „Toto video sdílelo nepotvrzené informace o COVID-19 pro účely satiry“). Uživatelé tak budou moci snadno rozlišovat mezi videi, která záměrně sdílejí dezinformace, ve srovnání s videi, jejichž cílem je pravděpodobně zvýšit povědomí o problémech COVID-19 vytvářením vtipných nebo satirických videí.
Na závěr práce uvádí omezení práce. Za prvé, sběr dat a datová sada jsou zaujaté směrem k oblíbenému obsahu. Je to proto, že používají vyhledávací funkci TikTok, která vrací omezený počet oblíbených videí podle jejich proprietárního a uzavřeného algoritmu. Protože TikTok neposkytuje žádná aplikační programová rozhraní pro shromažďování rozsáhlých datových sad z platformy, nemůžeme kvantifikovat zkreslení v naší datové sadě. Za druhé, datová sada a analýza jsou omezeny pouze na videa obsahující hashtagy související s COVID-19, proto neanalyzují případy, kdy videa bez hashtagů sdílejí dezinformace nebo škodlivý obsah. Kvůli tomuto omezení nezkoumá odborný článek, zda a jak se u videí bez hashtagů používají varovné štítky. Za třetí, protože TikTok neposkytuje žádný způsob, jak sbírat náhodné nebo reprezentativní vzorky z platformy, publikace není schopna posoudit reprezentativnost výše zmíněného souboru dat a posoudit, zda výsledky (zejména kvantitativní výsledky) zobecňují na celou platformu Tik-Tok.
Přesto tvrdí, že pro tuto studii může shromážděná datová sada, navzdory svým předsudkům a omezením, objasnit, jak se na TikTok používají varovné štítky. Kvalitativní analýza je založena na kódování malého počtu videí , přičemž se zaměřuje pouze na anglicky mluvící videa související s COVID-19. Kvůli tomuto omezení nelze posoudit používání varovných štítků ve více zemích. Studie demonstruje potřebu vyvinout přesnější systémy publikování, zejména na platformě, jako je TikTok, která je extrémně populární mezi mladšími lidmi.
I naše vláda se pokusila v lednu 2021 využít sociální síť k vyvracení dezinformací ohledně onemocnění COVID-19. Propagace se ujali přední „influenceři“ české scény Anna Šulcová a Jakub Gulab. Ve videích se objevili například epidemiolog Petr Smejkal, imunolog Zdeněk Hel, Roman Prymula nebo tehdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný. Stát na propagaci uvolnil 500 000Kč. Nicméně pokus skončil fiaskem a kampaň v podstatě skončila dříve, než pořádně začala.
Položme si tedy otázku. Lze tedy Tik Tok využívat seriózně?
O autorech
Chen Ling je PhD. kandidátkou na katedře počítačového inženýrství na Bostonské univerzitě . Její výzkum se zaměřuje na kybernetickou bezpečnost a internetová měření. Její práce byly publikovány na předních místech HCI, bezpečnosti, webu a široce jsou odkazovány v médiích.
Krishna P. Gummadi je v současnosti vedoucím skupiny Networked Systems Research Group, Max Planck Institute for Software Systems (MPI-SWS), Saarbrucken, Německo. Mezi jeho současné výzkumné zájmy patří posilování spravedlnosti, odpovědnosti, transparentnosti a vysvětlitelnosti automatizovaných rozhodovacích systémů (zejména založených na datech a učení).
Savvas Zannettou je odborným asistentem na fakultě technologie, politiky a managementu (TPM) na TU Delft. Je také přidruženým výzkumným pracovníkem Institutu Maxe Plancka pro informatiku (MPI-INF) a hlavním členem Mezinárodní laboratoře pro výzkum řízených daty pro pokročilé modelování a analýzu (iDrama Lab).
Zdroj:
Mediální proroci 